Tip na výlet

(převzato z www.fototuristika.cz)

Vrch Kaňkov se stejnojmennou osadou se nachází na cestě z Bíliny do Braňan. Jedná se o znělcový vrch, který je z větší části zalesněný. Ve společnosti Bořně (539m) a Zlatníku (521m) působí dost nenápadně, přesto se může pochlubit nadmořskou výškou 436m.

Dříve se mu říkalo Ovčí vrch, Pastýřský nebo Kyselecký. Kyselecký proto, neboť se táhne právě nad lázněmi Kyselka. Lázeňští hosté dříve často využívali vrch Kaňkov při svých procházkách. A tak se vrátíme kousek do minulosti a zahrajeme si na lázeňské hosty.

Zaparkujeme u vlakového nádraží Bílina-Kyselka, přejdeme koleje a stojíme u Bílinské kyselky, závodu na výrobu minerálky. Přelouskáme římské číslice na budově a vychází nám, že byla postavena v roce 1898.

Hned za ní se rozprostírá hezký lázeňský park s novorenesančními budovami od architekta Saiblicka. Ty nechal postavit mezi lety 1885-1990 kníže Moric z Lobkovic. Díky minerálním pramenům v okolí Bíliny se sem začali sjíždět lázeňští hosté. Největšího rozmachu dosáhli lázně na konci 19.století.

Ještě nás zaujme opodál stojící romantická Lesní kavárna vybudovaná z dřevěného pavilonku ve švýcarském stylu, z které cítíme na dálku vůni připravovaných jídel.

Pak již začínáme stoupat lesní cestičkou. Místy je trošku zarostlá, zřejmě tudy žádné davy lidí už nechodí. Dostáváme se na silnici vedoucí do Braňan a již v dáli vidíme osadu Kaňkov.

Mají tady hezkou kapličku. Červená značka nás provede kolem místních stavení a znovu vstupujeme do lesa. Po necelých 100 metrech se odděluje cesta vedoucí na vrchol Kaňkova.

Za chvilku vystupujeme z lesa na nepříliš velkou skalnatou šikmou plošinu a před námi se otevírají nádherné výhledy do krajiny.

 Jsou sice pouze jižním směrem, ale i tak stojí za to. Vidíme České středohoří, blízké vrchy Bořeň, Zlatník a Želenický, obci Želenice a v dáli i mostecký hrad Hněvín.

Potkáváme zde místní houbaře a dovídáme se, že na jižních svazích Kaňkova ústila podzemní chodba vedoucí z kostela v Želenicích. Nyní je prý vchod z bezpečnostních důvodů zabetonován. Ještě nám poradí jak sejít právě po těchto svazích zpět do Bíliny. Zabetonovanou chodbu jsme sice nenašli, ale cestou se nám naskytly úplně nové pohledy na bílinskou dominantu vrch Bořeň.